Lyžařský kurz chyšeckých sedmáků pokračoval

Chyšky - Ve středu 18.1.2012 začal chyšeckým sedmákům letošní lyžařský kurz. V klimatických podmínkách Chyšecka začalo běžecký výcvik celkem šest chlapců a stejný počet dívek. Po úvodním středečním výcvikovém dnu na chyšeckém fotbalovém hřišti a čtvrtečním (19.1.12) turistickém výletu na trase Chyšky-Nosetín-Růžená a zpět musel být další den lyžařského výcviku, a i celý kurz, odložen pro nepříznivé klimatické a sněhové podmínky v důsledku oteplení a mokrého sněhu.
Po zlepšených klimatických a sněhových podmínkách pokračovali školáci svůj lyžařský kurz ve čtvrtek 26. ledna 2012 turistickou běžeckou turou na trase Chyšky-Nová Ves-Hrachov-Voděrady-Ratiboř-Nálesí-Voděrady-Nová Ves-Chyšky.
Hned po vyjetí od školní budovy se dostali do krásné chyšecké přírody a všichni mohli obdivovat vycházející slunce nad nejvyšším bodem v krajině, Javorovou skálou (723 m n.m.). Bylo bezvětří a počasí jim přálo. Do zasněžené krajiny se jich vydalo již jen devět (Dominik trávil sněhové radovánky s rodiči a sourozenci na šumavském Špičáku, další dva byli churaví). Opět jako první Filip, v patách stále Pepa, Anička a další jejich spolužáci. Sníh jen jiskřil a lyže měly pěkný skluz.
Za necelou půlhodinku se skupinka sedmáků ocitá u silniční cedule s nápisem PERCUL - Nová Ves. První odpočinek, občerstvení, pořízený snímek a mladí lyžaři pokračují směrem na Hrachov. Sluníčko se již vyhouplo nad obzor a jeho paprsky začínají olizovat bílou krajinu.
Po chvilce se objevují první hrachovské chalupy a skupinka má dost práce udržet běžky v mirném zledovatělém klesání do této osady. Průjezd Hrachovem byl doprovázem štěkajícími pejsky a na obzoru už jsou vidět Voděrady. Na dětech je vidět, že základy pohybu na běžkách zvládly a tak není problém pokračovat zasněženou krajinou do nedaleké Ratiboře. Mírné stoupání nikomu nevadí, u lesíka se děti občerstvují a už chtějí dále pokračovat. Přestávku a odpočinek však musí dodržet.
Ve sněhu mohou vidět stopy některých lesních zvířat či ptáků.
Po zaslouženém odpočinku sviští běžky na Ratiboř. V této vesnici bydlí a žijí jejich tří spolužáci, Dominik je na Šumavě, David a Celestina se musí vystonat. V Ratiboři se mladí běžkaři nejen občerství, nasvačí, ale také sjíždí menší kopeček, aby zdokonalili své dovednosti na úzkých lyžích. Slunce je již vysoko na obloze a pořádně hřeje.
Z vesnice, kde dříve rovněž byla škola, se vydávají sedmáci kolem silnice na Nálesí. Spořádaně, jeden za druhým, ukrajují stovky metrů. Zdraví je, po silnici jedoucí, poštovní auto.
A už se před skupinkou objevuje osada Nálesí, opravdu malebné a hezké místečko. Chvilka zastavení, obdiv malebného prostředí chalup a nohy již nesou mladé lyžaře do dalších kilometrů. Po levém boku mají již známé Voděrady a nad sebou teplé sluneční paprsky. Další zastávkou je místo u malého rybníčku nedaleko chyšeckého fotbalového hřiště. Led na rybníčku musí za každou cenu vyzkoušet Pepa a po něm i Filip. Má svou sílu a nikdo nemusí mít obavy. Pepa přímo led a hokej miluje. Dnes však musí opět nazout běžky a pokračovat s celou skupinou do cíle dnešní běžecké tury.
Poslední úsek v běžecké stopě vede do táhlého kopečka, po levé staně je PERCUL a po kilometrové rovince vedoucí Filip již vjíždí do Chyšek. Ještě chvilka na nezbytnou fotodokumentaci, ve škole přezutí, převlečení a zasloužený oběd.
"V pátek (27.1.12) a v pondělí (30.1.12) jedeme na sjezdovku do Zaluží", slyší děti z úst svého tělocvikáře. Ruce letí radostí nahoru a jsou doprovázeny výkřiky a jásotem. Všeobecně je známo, že děti mají raději sjezdovky.
Děti nemohou dospat. A už je tu opět pěkný den,pátek 27.1.12. Sníh má svou kvalitu a sjezdovka v Zaluží je jako obvykle vzorně upravena a připravena. Není se co divit. Vlastníkem vleku a sjezdovky je skvělý člověk,František Procházka. Sám byl žákem chyšecké školy a každoročně vítá chyšecké sedmáky ve svém skromném, ale určitě rodinném areálu. Každý, kdo již navštívil prostory v jeho lyžařském prostředí musí uznat kvalitu, ochotu, upřimnost a obětavost nejen samotného provozovatele, ale i jeho maminky, vždy ochotné zaskočit za svého syna.
V letošním ročníku chyšeckých sedmáků má svého syna, Filipa.
Na sjezdovce se už opět objevuje Celestina, naopak chybí Kristýnka, jinak zvaná Týna. V úvodu se zjišťuje kvalita a úroveň sjezdových dovedností jednotlivých dětí. Na první pohled je vidět, že Filip, Anička, Celestina, Kristýnka, Lucka, Pepa, ale i Petr jsou na sjezdovkách jako doma. Tělocvikář uznale kýve hlavou. Není se co divit, vždyť na jejich výborné úrovni má jistě zásluhu i lyžařské prostředí pana Procházky. V minulosti totiž již mnohokrát navštívili jeho areál a zdokonalovali zde své lyžařské umění.
Po úvodním výcviku a sjíždění se dovede na sjezdovce velice dobře pohybovat i Vojta, jinak výborný fotbalový brankář a florbalista. Své první obloučky a méně pádů předvádí i Veronika. Každý ji musí obdivovat pro její neutuchající odolnost a zarputilost. V pátečním dopoledni se mnoho naučila a hlavně se nebojí.
Páteční, sjezdařský výcvik byl jen přerušen občerstvením. To dětem připravil obětavý provozovatel lyžařského zařízení. Teplý čaj a čerstvě upečený perník zmizel v žaludcích dětí. Díky, bylo to příjemné a milé.
Po skončení pátečního výcviku se muselo konstatovat, den se opět vydařil a vše bylo na úrovni.
Učitel jen připomíná dětem: "V pondělí zde pokračujeme".
Je pondělí, 30.ledna 2012. Sedmáci jsou opět v Zaluží. Fouká poměrně silný a nepříjemný marzivý vítr. Slunce se však dere nad obzor. Není pochyb, bude svítit. Co však s tím větrem. Ještě štěstí, že východní strana sjezdovky je poseta remízky a tak vítr nemá takovou sílu jako na odkrytém terénu. Dětem vítr však nevadí. Nasazují helmy, mají teplé oblečení a poslední den jejich "lyžáku" začíná. Do výcviku se již opět zapojil Dominik, který má v nohách týdenní pobyt s rodiči na Špičáku a rovněž David, ten se vymarodil. Oběma to jde. Na svah se již také postavila i "Týna". Naopak chybí Celestina. Sníh je trochu namrzlý a tak musí mladí lyžaři jezdit opatrněji. Jak plyne čas, slunce má větší intenzitu, na sjezdovce je tepleji a slábne i nepříjemný vítr. Všichni jezdí stále lépe a lépe, i Veronika má své obloučky dokonalejší.
Obětavý pan Procházka vypíná vlek a zve mladé lyžaře na poslední letošní občerstvení. Přináší, večer upečenou, bábovku a teplý čaj. "
"Ta bábovka je ještě teplá", podotkl někdo. A druhý dodává: "Byla v mikrovlnce". Smích a dobrá nálada překoná i nepříjemný vítr, který nahoře sjezdovky vládne. Vše zmizelo z tácu a majitel lyžařského zařízení jen spokojen, že dětem chutnalo. Ve chvilce volna jsou zde i vzpomínky na školní léta, dnes již téměř čtyřicetiletého urostlého chlapa a obětavce.
Jen kdyby takových lidí bylo více.
Další pobyt na sjezdovce rychle plyne, je zde závěrečné zvonění a lyžařský kurz sedmákům končí. Ještě závěrečné focení u zalužského "KRAKONOŠE" a vřelé poděkování za milé přijetí.
Kurz sice končí. Nekončí však další lyžování. Sníh je a tak děti mohou navštěvovat sjezdovku i v nastávajících dnech.
Na fotosnímku 2501 Josefa Fuky jsou sedmáci v době vycházejícího Slunce nad Chyškami,26.1.
Na fotosnímku 2512 Josefa Fuky vlevo Lucka a vpravo Anička předvádějí holubičku na běžkách,26.1.
Na fotosnímku 2548 Josefa Fuky jsou sedmáci v Zaluží, v pozadí je majitel lyž. zařízení František Procházka,27.1.
Na fotosnímku 2608 Josefa Fuky jsou u Kakonoše v Zaluží vlevo Pepa a vpravo Filip,30.1.
"OU"
Ods. Mgr.Fuka Josef, 39853 Chyšky 113