Královna Koloběžka první na Vánoční akademii v Chyškách
18. 12. 2013
(system)
Chyšky,kulturní dům - Osmnáctý prosinec r. 2013 na Čertově hrbatině v Chyškách se vyznačoval mrazivým počasím, mlhou, zataženou oblohou, sluníčko se někam schovalo za tmavé mraky.
Kdo však navštívil místní kulturní dům, tomu bylo teplo nejen na srdci, ale i na duši. Bylo krátce po sedmnácté hodině a kolem chyšeckého kulturáku pomalu nebylo kde zaparkovat. Jedno auto za druhým přiváželo školní děti, jejich sourozence, rodiče či další příbuzné. Ten den totiž místní základní škola pořádala pro rodiče a širokou veřejnost "Vánoční akademii".
Ta měla svůj pevně stanovený začátek v 18 hodin.
Program akademie, který připravily děti se svými vyučujícími, se nesl příchodem nastávajících vánočních svátků.
A to již na pódiu, svými uvítacími slovy, vítá ředitelka školy, Jana Korandová, sál dětí, rodičů a další veřejnost.
"Dobrý večer, jménem ZŠ Chyšky Vás vítáme na naší Vánoční akademii. Každý rok si pro Vás učitelé se svými žáky připravili bohatý kulturní program. Jinak tomu není ani letos."
Těmito slovy přivítaly sál chyšeckého kulturního domu i devíťačky Anna Pintová a Jana Křížková, které uváděly celý následující večer.
"Začneme hezky od našich nejmladších. Tady platí, že jsou sice malí, ale šikovní. Předvedou Vám pásmo, které nacvičili se svými třídními učitelkami." Takto devíťačky uvádějí následující program akademie.
V dalším průběhu tak diváci mohli na vlastní oči vidět to, co se žáci naučili v pásmu písní. Nejmladší školáci vše zvládli na výbornou a jejich odměnou byl zasloužený potlesk hlediště.
Vánoce, to jsou písničky, scénky, básničky a neodmyslitelně k nim patří i pohádky.
"Je zvykem, že se na naší Vánoční akademii hraje vždy nějaká známá pohádka. Tento rok si divadelní kroužek, v čele s pí ředitelkou
Janou Korandovou a pí uč. Lenkou Pešičkovou, vybral pohádku Královna Koloběžka první. A nyní již nastal čas ponořit se do děje této pohádky."
Seznamují Anna a Jana diváky s hlavním bodem programu akademie.
A to se již na jevišti chyšeckého kulturního domu odvíjí následující děj zmiňované pohádky v podání malých herců:
"V jednom malém království žil mlynář, v podání třeťáka Adama Řehoře, a rybář, v podání devíťačky Celestiny Vaverkové. Oba bydleli blízko sebe, samozřejmě u řeky. Oba také ke svému živobytí potřebují vodu, a tak se o ni pořád přeli. Život jim plynul v hádkách a naschválnostech a řemeslo zahálelo.
Jednou se jedna z jejich dalších hádek dostala od okresní soudní komory až k Nejvyššímu soudu a odtud až k panu Králi, v podání sedmáka Vítka Průši. Král pozorně vyslechl obě dvě strany, nakoukl do kupy lejster a spisů a došel k názoru, že příčinou není ani tak voda jako spíš nedobrá vůle lidí.
Král chvíli přemýšlel a pak vyslovil tři hádanky: "Řekněte mi, co se lidem nejvíce vyplatí, dále, co je na světě nejsladší, a pak kdo je největší nepřítel člověka." Nejdříve chtěl odpověď od mlynáře a ten jestli by to prý nemohlo počkat do zítra, že si to potřebuje promyslet.
Na rybáře doma čekala jeho dcera Zdenička, v podání třeťačky Helenky Komasové. Tatínek jí vypověděl celý průběh až se dostal k oněm třem hádankám. Zdenička se jen zasměje a prohlásí: "...nejvíc se vyplatí, když člověk člověku pomáhá, nejsladší na světě je poctivý spánek a největším nepřítelem je hloupý člověk."
Druhý den se všichni sešli v soudním sále u Krále a mlynář i rybář řekli, co vymysleli. Král mlynáře za jeho odpověď vyhodil a na rybářovi poznal, že to nemá ze svojí hlavy. Král chtěl vědět, odkud to má a rybář mu povídá, že mu všechno poradila jeho dcera Zdenička. Král si přál jí poznat.
Poslal tedy rybáře zpět domů s tím, že se má Zdenička na druhý den dostavit k audienci. Ale má přijet - nepřijet, být ustrojená - neustrojená, obutá - neobutá, učesaná - neučesaná a přinést s sebou dar - nedar. Zdenička se ani toho přání nezalekne a dokonce vymyslí koloběžku.
Když předstoupila před krále, naprosto ho uchvátila. Když se poznali, tak se vzali, ale Zdenička musela slíbit, že se králi nebude nikdy plést do vladaření. Jednou se vyskytl problém s prodejci koní. Jeden z nich prodával kobyly a ten druhá valachy. Jedné z kobyl se narodilo hříbě a druhý den bylo nalezeno u svého otce-valacha. Oba prodejci prohlašovali, že hříbě je jejich. Král rozhodl, že se hříbě našlo pod valachem a tak patří jemu. Do sportu se svou radou zapletla Zdenička a právem oba rozsoudila. Tím však porušila svůj slib a tak Král rozhodl, že musí opustit zámek s tím, že si může vzít domů to, co je jí nejmilejší. Zdenička si tak nechala domů odnést samotného Krále. Když se král probudil a zjistil, co se stalo, na Zdeničku se už hněvat nemohl a vše jí odpustil. Nakonec se všichni usmířili, Zdenička se přejmenovala na Královnu Koloběžku první a spokojeně a dobře vládla království." Všechny přítomné pohádka nadchla a v předvánočním období dýchlo na všechny kouzlo pohádek o nastávajících Vánocích.Touto pohádkou však akademie ještě nekončila. Děvčata dále těmito slovy uvádějí poslední část programu Vánoční akademie: "Ještě než se s Vámi rozloučíme, dovolte nám na závěr zazpívat několik písniček. První písnička se jmenuje Rozkvetlé zahrady mé lásky. Jako další zazpíváme písničku ze štědrovečerní pohádky "Dvanáct měsíčků". Písnička se jmenuje Hádej. Poslední písničkou, "Půlnoční", od Václava Neckáře, Vám chceme popřát veselé Vánoce, bohatého Ježíška a abyste do nového roku vstoupili pravou nohou." Největším oceněním a uznáním pro obě děvčata, i pro všechny učinkující děti a jejich vyučující, byl opakovaný aplaus hlediště.
Kdo však navštívil místní kulturní dům, tomu bylo teplo nejen na srdci, ale i na duši. Bylo krátce po sedmnácté hodině a kolem chyšeckého kulturáku pomalu nebylo kde zaparkovat. Jedno auto za druhým přiváželo školní děti, jejich sourozence, rodiče či další příbuzné. Ten den totiž místní základní škola pořádala pro rodiče a širokou veřejnost "Vánoční akademii".
Ta měla svůj pevně stanovený začátek v 18 hodin.
Program akademie, který připravily děti se svými vyučujícími, se nesl příchodem nastávajících vánočních svátků.
A to již na pódiu, svými uvítacími slovy, vítá ředitelka školy, Jana Korandová, sál dětí, rodičů a další veřejnost.
"Dobrý večer, jménem ZŠ Chyšky Vás vítáme na naší Vánoční akademii. Každý rok si pro Vás učitelé se svými žáky připravili bohatý kulturní program. Jinak tomu není ani letos."
Těmito slovy přivítaly sál chyšeckého kulturního domu i devíťačky Anna Pintová a Jana Křížková, které uváděly celý následující večer.
"Začneme hezky od našich nejmladších. Tady platí, že jsou sice malí, ale šikovní. Předvedou Vám pásmo, které nacvičili se svými třídními učitelkami." Takto devíťačky uvádějí následující program akademie.
V dalším průběhu tak diváci mohli na vlastní oči vidět to, co se žáci naučili v pásmu písní. Nejmladší školáci vše zvládli na výbornou a jejich odměnou byl zasloužený potlesk hlediště.
Vánoce, to jsou písničky, scénky, básničky a neodmyslitelně k nim patří i pohádky.
"Je zvykem, že se na naší Vánoční akademii hraje vždy nějaká známá pohádka. Tento rok si divadelní kroužek, v čele s pí ředitelkou
Janou Korandovou a pí uč. Lenkou Pešičkovou, vybral pohádku Královna Koloběžka první. A nyní již nastal čas ponořit se do děje této pohádky."
Seznamují Anna a Jana diváky s hlavním bodem programu akademie.
A to se již na jevišti chyšeckého kulturního domu odvíjí následující děj zmiňované pohádky v podání malých herců:
"V jednom malém království žil mlynář, v podání třeťáka Adama Řehoře, a rybář, v podání devíťačky Celestiny Vaverkové. Oba bydleli blízko sebe, samozřejmě u řeky. Oba také ke svému živobytí potřebují vodu, a tak se o ni pořád přeli. Život jim plynul v hádkách a naschválnostech a řemeslo zahálelo.
Jednou se jedna z jejich dalších hádek dostala od okresní soudní komory až k Nejvyššímu soudu a odtud až k panu Králi, v podání sedmáka Vítka Průši. Král pozorně vyslechl obě dvě strany, nakoukl do kupy lejster a spisů a došel k názoru, že příčinou není ani tak voda jako spíš nedobrá vůle lidí.
Král chvíli přemýšlel a pak vyslovil tři hádanky: "Řekněte mi, co se lidem nejvíce vyplatí, dále, co je na světě nejsladší, a pak kdo je největší nepřítel člověka." Nejdříve chtěl odpověď od mlynáře a ten jestli by to prý nemohlo počkat do zítra, že si to potřebuje promyslet.
Na rybáře doma čekala jeho dcera Zdenička, v podání třeťačky Helenky Komasové. Tatínek jí vypověděl celý průběh až se dostal k oněm třem hádankám. Zdenička se jen zasměje a prohlásí: "...nejvíc se vyplatí, když člověk člověku pomáhá, nejsladší na světě je poctivý spánek a největším nepřítelem je hloupý člověk."
Druhý den se všichni sešli v soudním sále u Krále a mlynář i rybář řekli, co vymysleli. Král mlynáře za jeho odpověď vyhodil a na rybářovi poznal, že to nemá ze svojí hlavy. Král chtěl vědět, odkud to má a rybář mu povídá, že mu všechno poradila jeho dcera Zdenička. Král si přál jí poznat.
Poslal tedy rybáře zpět domů s tím, že se má Zdenička na druhý den dostavit k audienci. Ale má přijet - nepřijet, být ustrojená - neustrojená, obutá - neobutá, učesaná - neučesaná a přinést s sebou dar - nedar. Zdenička se ani toho přání nezalekne a dokonce vymyslí koloběžku.
Když předstoupila před krále, naprosto ho uchvátila. Když se poznali, tak se vzali, ale Zdenička musela slíbit, že se králi nebude nikdy plést do vladaření. Jednou se vyskytl problém s prodejci koní. Jeden z nich prodával kobyly a ten druhá valachy. Jedné z kobyl se narodilo hříbě a druhý den bylo nalezeno u svého otce-valacha. Oba prodejci prohlašovali, že hříbě je jejich. Král rozhodl, že se hříbě našlo pod valachem a tak patří jemu. Do sportu se svou radou zapletla Zdenička a právem oba rozsoudila. Tím však porušila svůj slib a tak Král rozhodl, že musí opustit zámek s tím, že si může vzít domů to, co je jí nejmilejší. Zdenička si tak nechala domů odnést samotného Krále. Když se král probudil a zjistil, co se stalo, na Zdeničku se už hněvat nemohl a vše jí odpustil. Nakonec se všichni usmířili, Zdenička se přejmenovala na Královnu Koloběžku první a spokojeně a dobře vládla království." Všechny přítomné pohádka nadchla a v předvánočním období dýchlo na všechny kouzlo pohádek o nastávajících Vánocích.Touto pohádkou však akademie ještě nekončila. Děvčata dále těmito slovy uvádějí poslední část programu Vánoční akademie: "Ještě než se s Vámi rozloučíme, dovolte nám na závěr zazpívat několik písniček. První písnička se jmenuje Rozkvetlé zahrady mé lásky. Jako další zazpíváme písničku ze štědrovečerní pohádky "Dvanáct měsíčků". Písnička se jmenuje Hádej. Poslední písničkou, "Půlnoční", od Václava Neckáře, Vám chceme popřát veselé Vánoce, bohatého Ježíška a abyste do nového roku vstoupili pravou nohou." Největším oceněním a uznáním pro obě děvčata, i pro všechny učinkující děti a jejich vyučující, byl opakovaný aplaus hlediště.
"OU"
Na 1.fotosnímku Josefa Fuky jsou na pódiu, se svým programem, žáci I.st..
Na 2.fotosnímku Josefa Fuky jsou děti I.st. se svým programem.
Na 3.-5.fotosnímku Josefa Fuky je scéna z pohádky Královna Koloběžka první.
Na 6.fotosnímku Josefa Fuky jsou děvčata Anna Pintová a Jana Křížková při závěrečném zpěvu..
Ods. Mgr.Fuka Josef,39853 Chyšky 113
fotogalerie byla smazána