Chyšečtí sedmáci absolvovali letošní lyžařský kurz v místních podmínkách

Chyšky - V pondělí 21.1.2013 začal chyšeckým sedmákům letošní lyžařský kurz. Pomalu se probouzející chyšecká příroda zahalená v mlžném oparu, klidné, mrazivé počasí a hlavně tolik žádoucí sníh. V klimatických podmínkách Chyšecka začalo sjezdařský výcvik celkem pět chlapců a tři dívky. První den je v plánu sjezdařský výcvik u Procházků v Záluží. Majitel sjezdovky a lyžařského vleku František Procházka ml. potvrzuje účast chyšeckých dětí na pondělní dopoledne. Sněhu je dostatek a děti se náramně těší. Vše je naplánováno a zdá se, že si děti užijí sněhu dost a dost. Pondělní ráno se ve škole uskuteční nezbytné poučení a už děti čekají na autobusové zastávce, aby se vzápětí přesunuly do blízké vesničky Záluží. Ještě musí absolvovat od autubusu pár stovek s lyžemi na zádech a už se ocitají na zálužském lyžařském svahu. Tam už na ně čeká usměvavý a obětavý František. V minulosti i on chodil do chyšecké školy a tak svůj volný čas obětuje ve prospěch dobré věci. Dokonce od dětí opět nechce žádný poplatek. Díky za to. Před samotným výcvikem ještě poučí děti u nástěnné tabule, a ty si nedovolí jeho řád porušit.

"Nazujeme si lyžáky a nasadíme lyže, abychom mohli začít výcvik", slyší děti z úst učitele.

No,a i když si vše před výcvikem ve škole zkoušely, přesto se Andrejce nepodaří zapnout lyžáky. Přispěchat pomoci přichází František a Andrejka stojí na lyžích. Jak říká: "Já na nich stojím poprvé". Stejně se vyslovují i Kateřina a Mirek. Začíná výcvik a Katka by toho nejraději nechala. Je rozmrzela, že jí to nejde. Má však vůli a tak se snaží, pomáhá ji i Monika. Ta je naopak výbornou lyžařkou. Dobře je, že to Katka nevzdala. Během dopoledního výcviku si už sjíždí lyžařský svah sama a směje se. Andrejce, a hlavně Mirkovi, šel výcvik rychleji. Míra ani nevypadá na to, že by stál poprvé na sjezdovkách. Ostatní děti, Monika, Jan, Tomáš a Daniel, jsou na lyžích jak doma. Dobrý je i Vojta, ten však jezdí na snowboardu. 

Během výcviku se děti i nasvačí, napijí a mohou si u Františka zakoupit i tolik oblíbený párek v rohlíku či teplý čaj. Vše jim ochotně připraví i Marie Procházková, matka Františka. V době odpočinku se sedmáci také seznamují s ochočenou sojkou, která i mluví. U Procházků je jako doma. Jak říká Maruška: "Stačí zavolat Káčo. A v tu ránu přiletí."

Vlek se během dopoledne ani nezastavil, děti se vyjezdily dosyta. Kolem poledne však František zjišťuje nějakou zradu a vlek musí vypnout. Zjišťuje možnou závadu, bere auto a ujíždí do Milevska pro náhradní díl. Výcvik však pokračuje a děti si na vlastní kůži vyzkoušely, co to je šlapat kopec, když nejede vlek. Majitel vleku se vrací a oznamuje dětem, že vše opraví a zítra budou moci pokračovat ve svém lyžování.

Je čas odjezdu a tak je zde nezbytný přesuh k autobusové zastávce. V Chyškách děti míří do školní jídelny a oběd jim chutná.

Druhý den, v úterý 22.ledna, byl opět věnován sjezdařskému výcviku. Nezbytné poučení ve škole, přesun k autobusu, jízda do Záluží a opět vřelé přivítání Františka. Počasí je opět stejné. Zataženo a mráz pět stupňů. Vlek je opět v provozu. František dodržel slovo a vše opravil. Počet dětí se zvýšil na devět. Do výcviku se zapojila i Tereza, která byla v minulém týdnu nachlazena. Podobně jako Vojta, i ona je výborná snowboardistka. Po svahu se nyní pohybují nejen lyžaři, ale i snowboardisté. Učitel má radost, že sjíždění jde i Katce a Andrejce, Mirek je bezvadný. Ve svačinové pauze si dnes někteří dávají i dva párky v rohlíku. Přece jenom venku vyhládne. V závěru lyžařského dopoledního výcviku si sedmáci i vyzkoušeli i závod ve slalomu. Jelo se na dvě kola a časy se sčítaly. Dohromady soutěžili jak lyžaři, tak i snowboardisté. Ti to měli při startu obtížnější. A jaké bylo pořadí? První Monika, druhý Daniel, třetí Tomáš, dále Jan, Miroslav, Kateřina, Vojtěch, Tereza a Andrea. Odměny za vítězství nebyly žádné, ale o to tady nešlo. Druhý den lyžování končí. Nezbytné fotografování u "Krakonoše", vřelé poděkování majiteli, jeho mamince a přesun mladých lyžařů k chyšeckému autobusu. V Chyškách už čeká oběd.

Je středa, 23. ledna, pokračuje lyžařský výcvik sedmé třídy. Tento den je v programu bežecký výcvik. Nezbytná kontrola vázání, ústroje dětí, či poučení. "Dnes chybí Vojta", sdělují děti. "Večer mu bylo nevolno, sděluje písemně jeho otec", odpovídá učitel dětem. Středeční ráno přineslo opět stejné počasí, to se nemění ani nad celou republikou. To vše vyprovázelo skupinku osmi lyžařů. Přesun od školy na místní zasněžené chyšecké fotbalové hřiště probíhal po bílých pláních kolem obce. Někteří na běžkách stáli poprvé, ale nikdo učený z nebe přece nespadl. Při samotném přesunu se nejvíce se sněhem seznámila Andrejka. S plnou vervou a odvahou se však "rvala" s nezvyklým sportovním vybavením. Na zasněžené fotbalové hřiště všichni dorazili v pořádku. V cílovém místě pak začal samotný základní běžecký výcvik. Během výcviku houstla mlha a tak v některých chvílích nebylo vidět ani na druhý konec hřiště. Po jeho skončení si dětí i zasoutěžily. Běžel se závod ve sprintu a také závod vytrvalostní. Jejich výsledky a pořadí nejsou tolik důležité. Hlavně, že si děti také zasoutěžily.
Tímto závodem však dopolední pobyt na sněhu ještě sedmákům neskončil. Učili se také sjíždět z mírného kopečka a po chvilce oddechu a občerstvení směřovaly jejich běžky ke škole. "Běžecký" den pak skončil dobrým obědem ve školní jídelně.
Ve čtvrtek, 24. ledna, byla v plánu turistická trasa z Chyšek na Růženoua Bezděkov po vyznačených běžeckých trasách. Při poučení se zjišťuje, že je přítomen Vojta, chybí však Tereza. Celkem tedy osm běžkařů. Venku je počasí nezměněné. Skupinku lyžařů doprovází opět zatažená obloha, mráz a mlha. Krajina se ponořila do bílého závoje a samotné ráno nebylo příliš příznivé. Mírně padající sníh by tolik nevadil, ale nepříjemný byl vítr. Nepříznivé, především povětrnostní, podmínky však každý s úspěchem zdolával. V otevřené krajině skupinka lyžařů občas vyplašila zajíce či srnčí. Osmičlenná skupinka pokračuje směrem na Růženou. Sněhová pokrývka je stále větší a nepříjemný vítr šlehá tváře lyžařů. Nikdo si však neztěžuje. Příroda má své kouzlo. V mlze se před sedmáky objevuje vesnička dívčího jména, Růžená.

Sedmáci však tuto vesničku míjí a jejich běžky směřují zasněženou krajinou na Bezděkov. Zde je důležitý krátký odpočinek, občerstvení a děti si zadovádějí ve sněhu. "Támhle v té chalupě, bydlí strejda", sděluje dětem Monika. Po chvilce oddychu se sedmáci dávají opět do běžecké stopy a zasněženým lesem "přijíždějí" do Růžené. V této malebné vesničce bydlí Monika i Tomáš. Pozvání na občerstvení od Moniky všichni vítají. Doma je její otec a celou skupinku vítá svým usměvem a pozváním na malé občerstvení. Uvnitř domku je přívětivě a občerstvení, které dětem připravila maminka a také samotná Monika, je opravdu vynikající. Po chvilce se dostaví i maminka Tomáše a v teple domova vzpomínají na školní léta, vždyť syn Vojtěch a dcera Veronika navštěvovali stejnou školu jako Monika a Tomáš. 
Čas je neúprosný, sedmáci oblékají své odložené svršky, čepice, rukavice, nazouvají boty, běžky, poděkují za lahodící občerstvení a mizí v zasněžené krajině. Zpáteční cesta do Chyšek bude těžší, vede do táhlého stoupání. Povětrnostní podmínky se trochu uklidnily, sníh však stále mírně padá. Lyžařskou stopu stále utváří jeden z chlapců. Skupina se blíží k Chyškám, jasně jsou již vidět chyšecké domy, mateřská školka i škola základní. Dnešní turistická trasa byla opravdu náročná a čtvrtý den končí ve školní jídelně.

Poslední den lyžařského výcviku, pátek 25. ledna, je opět věnován běžkám. Děti se vydávají na trasu Chyšky-Nová Ves-Hrachov-Voděrady-Nálesí. Tento den je již trochu jasnější obloha, ale přituhlo. Mráz minus deset stupňů štípe děti kam jen může. Ty však jsou odolné a zasněženou krajinou jedou svou trasu. Po chvilce jsou na "Perculi", tak se říká Nové Vsi. Chvilka občerstvení a směr Hrachov. V této osadě se ani nezastavují a pokračují směr Voděrady. Zde se naopak odpočívá a občerstvuje. Přece jenom děti mají v nohách nějaký ten kilometr. Ve zmíněných osadách nemá nikdo z dětí své bydliště. Před sedmáky je nejdelší úsek. Z Voděrad se směřuje na Nálesí. V této osadě žije a bydlí se svými sourozenci, rodiči, babičkou a dědou Míra. Jejich poměrně velká usedlost na konci osady a na pokraji krásných lesních porostů je již vidět. Nejvíce spěchají kluci. Celá skupinka běžců vjíždí na dvůr a zde je vítá děda, babička, otec a matka Míry s malým bráškou Pavlíkem. Na dvoře stojí krásný, mohutný javor. Je chráněný a je opravdu co obdivovat. Celá skupinka je zvána na teplý čas a výbornou svačinku. Děti musí navštívit pokojík Míry, dospělí mezitím vzpomínají na uplynulá léta. Otec Míry byl také školákem chyšecké školy, a tak má na co vzpomínat. Řeč se ztočila i na prezidentské volby. Chvilka na občerstvení končí. Vřelé poděkování za výborné občerstvení. Děti si nazouvají boty, běžky a jejich trasa směřuje po zpáteční cestě do školní budovy. Počasí se trochu vylepšilo a mráz již tolik neštípe. Zpáteční cesta rychleji ubývá chlapcům, Katka s Andrejkou příliš nechvátají. Do školy však přijíždějí všichni pohromadě a dobrým obědem končí jejich "lyžák".

Na 1.fotosnímku Josefa Fuky je Marie Procházková se svou ochočenou sojkou, vpravo Vojtěch Štván.
Na 2.fotosnímku Josefa Fuky je ochočená sojka.
Na 3.fotosnímku Josefa Fuky je snowboardista Vojtěch Štván na vleku.
Na 4.fotosnímku Josefa Fuky sjíždí svah Daniel Zítek.
Na 5.fotosnímku Josefa Fuky jsou sedmáci u "Krakonoše", zleva: Andrea Adamcová, majitel František Procházka, Kateřina Chocholová, Tomáš Vostřák, Vojtěch Štván, Jan Mašek, Daniel Zítek, Tereza Kroužková, Miroslav Doubek s bráškou Pavlíkem a Monika Chocholová.
Na 6.fotosnímku Josefa Fuky jsou na chyšeckém fotbalovém hřišti, zleva: Andrea Adamcová, Kateřina Chocholová, Tereza Kroužková a Monika Chocholová.
Na 7.fotosnímku je skupinka sedmáků na Bezděkově.
Na 8.fotosnímku je skupinka sedmáků na Růžené.
Na 9.fotosnímku je skupinka sedmáků u památného javoru na Nálesí.

"OU"
Ods. Mgr.Fuka Josef, 39853 Chyšky 113