Bývalý gambler navštívil chyšeckou školu
Chyšky - „Život bez závislosti"
Na chyšecké škole proběhl v pondělí 26. května 2014 výchovně-vzdělávací program „Život bez závislosti" pro žáky 5.-9. třídy.
Svůj životní příběh zde vyprávěl bývalý gambler Petr Kohout.
Program byl zaměřen na prevenci v oblasti hazardních her a jiných závislostí (alkohol, drogy aj.). Byl rozdělen do dvou částí.
V první bylo vyprávění o osobních zkušenostech Petra Kohouta, bývalého gamblera. Přítomní vyslechli vyprávění o nelehkém uzdravování se ze závislosti. Petr Kohout svou přednášku prokládal kytarovým doprovodem a svými vlastními písněmi, např. "Toulám se ulicí". Celkem již složil asi 35 písniček.
Jeho příběh je smutným příběhem gamblera. Vyprávěl o tom, jak měl rodinu, zdraví i práci. O tohle všechno přišel skrze hazard - hrací automaty. Prohrál velké finanční částky, až 750 000 Kč, ztratil zaměstnání a hlavně rodinné zázemí.
"Nejhorší je první výhra, která to nastartuje, protože člověk chce víc a víc", řekl Kohout. "První částkou, kterou jsem vyhrál bylo 300 Kč za dvacetikorunu", pokračoval ve svém vypravování. "Šel jsem to zkusit ještě jednou a přišel jsem postupně o dva syny (24 a 23 let ) a dceru Sáru (15 let)."
Závislostí na automatech tedy přišel o všechno, především o rodinu, zdraví a stal se z něho invalidní důchodce.
Pod tíhou osobního utrpení a ztrát se osmkrát pokusil o sebevraždu. "Během těchto let jsem přišel dvakrát o manželství a nebyl jsem u svých tří dětí, když vyrůstaly", vyprávěl se snahou varovat před nadměrným utrpením a zkázou.
Velmi otevřeně dětem vyprávěl o svém životě. Kohout se stal gamblerem před dvaceti roky. Popsal, co všechno mu výherní automaty vzaly. Kohout žákům přiblížil, jak těžko se mu žilo, když přišel o rodinu. Hovořil také o svém pobytu v léčebně, kdy v kruhu vyprávěli někomu své trápení, chodili na sport, na brigády, cvičili na žíněnkách, relaxovali, psali si do sešitu co ten den prožili, také napsal knihu, která byla ihned vyprodána.
Zmínil se i o tom, že v Praze na chodníku žebral. Neznámý člověk vytáhl ze svého batohu a dal mu jídlo a oblečení. Jeho synové jsou rovněž závislí na automatech.
Na základě svých životních zážitků se snažil ovlivnit názor dětí na automaty a na závislost vůbec. Posluchači měli možnost si uvědomit, jak lehce se sklouzne na dno a naopak cesta zpět je velmi dlouhá a v mnoha případech nejistá.
Ve druhé části žáci vyplňovali anonymní dotazník, ve kterém se mohli vyjádřit k danému tématu. Následně zodpověděl všechny dotazy žáků.
Např. "Jakým způsobem jste provedl pokusy o sebevraždu?" - "Bylo to prášky a podřezáním."
"Koukal jste na hokej?" - "Nekoukal. Dříve jsem hrál hokej za Litvínov. Jsou však důležitější věci než hokej."
"Z čeho máte strach?" - "Ze zoufalství a samoty."
"Jak dlouho Vám trvalo než jste přestal hrát na automatech?" - "Trvalo mi to 12 let."
"Jak dlouho jste abstinoval?" - "Osm let, nepiji, nekouřím, nesázím."
"Kdy jste si uvědomil, že už nebudete hrát?" - "Při posledním pokusu sebevraždy jsem si uvědomil, že to nemá cenu, a že už nemám chuť si zahrát."
"Kolik jste nejvíc vyhrál Kč?" - "Během dvou hodin jsem vyhrál 18 500 Kč."
"Jaké jsou Vaše koníčky?" - "Hudba a psaní knih."
"Jak dlouho jste se léčil?" - "Osmkrát po dvou měsících, např. v léčebně Červený Dvůr."
"Kolik stála Vaše kytara?" - "Moje kytara má svůj příběh, stála 13 500 Kč."
"Cestujete rád?" - "Ano, např. jsem procestoval Španělsko, poznal jsem Barcelonu."
Reakce dětí byly spontánní, na řadě z nich bylo patrné dojetí. Petr Kohout si je svou otevřeností naprosto získal. Žáci jeho vyprávění odměňovali dlouhotrvajícím potleskem a i po besedě měli potřebu sdělovat své pocity a názory.
Abstinující gambler a aktivista Petr Kohout podal 3. října 2007 žalobu a trestní oznámení na ministra financí Miroslava Kalouska.
Ministra a stát žaloval za nedostatečnou informovanost obyvatel České republiky o nebezpečných vlastnostech výherních hracích automatů, které způsobují u uživatelů patologickou závislost končící sebevraždami a rozpady rodin dlužníků.
Za poškození svého zdraví, a utrpení svých dětí, žádal nemocný Kohout od státu odškodné 100 milionů korun. Zároveň požadoval zákaz provozu všech výherních hracích automatů a videoterminálů na území ČR.
Česká republika ,podle Kohouta, v 90. letech minulého století neinformovala veřejnost o tom, jaké následky může mít závislost na povolených hracích automatech. Nezvykle vysoké odškodnění označil Kohout za pouhý zlomek toho, co stát a obce vydělávají z provozu kasín a heren. Z peněz chce splatit čtvrtmilionové dluhy, finančně zajistit své děti, hradit preventivní programy pro mladistvé a vybudovat terapeutické středisko pro nemocné gamblery a jejich rodiny.
Kohout, bydlí s družkou Martinou Čarnegovou a třemi dětmi. Ta pod pseudonymem Helga Scharschmied vypráví rovněž svůj příběh a vydala knihu "Už nejsem Tvá dcera aneb Upřímná zpověď životní cesty adoptovaného dítěte". Ve své autobiografii popisuje svou životní cestu, ze které je patrno, že na konci tunelu vyjde vždy Světlo. Jako dítě se ocitla v adoptivní rodině.
Kohout se stal známou osobností v roce 2000, kdy mu významné tuzemské nakladatelství odborné literatury Grada Publishing vydalo autobiografii "Jsem hazardní hráč aneb Zpověď gamblera". Jak sám řekl: "Kniha byla okamžitě vyprodána".
Přednáška, kterou zajistila výchovná poradkyně školy Hana Vošahlíková, byla velice poutavá a hlavně poučná. Přednášející, Petr Kohout, velice emotivně vyprávěl svůj životní příběh o těžkých zkušenostech v roli gamblera, o jeho vůli a vnitřní síle zbavit se závislosti, odrazit se ode dna a vrátit se zpět k plnohodnotnému životu se svou novou rodinou. Jeho vyprávění působilo velmi příjemně a citlivě jak na děti, tak na pedagogy.
Fotosnímky Josefa Fuky jsou z přednášky Petra Kohouta.
"OU"
Ods. Mgr.Fuka Josef, 39853 Chyšky 113