Rozhovor s auditorkou Ekoškoly Evou Bínovou

Kryštof Kortan: Co Vás přesvědčilo pracovat v TEREZE?

Eva Bínová: Vlastně to byla taková náhoda. Já jsem ani nevěděla, že vzdělávací centrum TEREZA existuje, původním povoláním jsem vědec - parazitolog. A to, že jsem začala pracovat s dětmi v EKO-centru Cassiopeia v Českých Budějovicích, byla taky taková shoda okolností.

A musím říct, že to byla vlastně šťastná náhoda, protože ta práce s dětmi je skvělá.

K.:Jaký je podle Vás nejlehčí a nejlepší způsob, jak prospět  životnímu prostředí?

E.B.: Já myslím, že důležité je CHTÍT. Chtít něco dělat a nejlepší je začít od sebe. A to, co člověk zvládne sám, je třeba třídit odpad, protože to není náročné, vlastně se pořídí nějaké nádoby domů a jenom se musí naučit, který materiál je jaký a do jakého kontejneru ho dát. To mi přijde jako nejjednodušší. Když je člověk potom dospělejší, tak může třeba přemýšlet nad tím, jestli opravdu musí používat auto každý den. Jestli potřebuje koupit něco nového, nebo jestli prostě nemůže opravit něco starého místo toho, aby si kupoval novou věc.

K.: Jak Vy přispíváte k životnímu prostředí? (Kromě toho že pracujete v EKO-centru Cassiopeia.)

E.B.: Snažím se trávit hodně času venku, to mi přijde, že to není tak velký příspěvek, ale částečně trošku ano. A taky když třeba jedu na výlet, tak se snažím jet hlavně vlakem,

autem jen když je to nutné. Snažím se nějaké jídlo pěstovat na zahrádce, máme doma vermikomposter, což je další malý příspěvek, zpracovávám tak bioodpad. Taky

třeba, že trávím dovolenou v Čechách, nejezdím na dovolenou do ciziny. Třeba se snažím nelétat letadlem, i když bych se chtěla podívat někam daleko, raději zvolím nějakou bližší destinaci.

K.:Děláte něco, co Vy víte, že je škodlivé životnímu prostředí a chcete toho nechat, ale vlastně nějakým způsobem nemůžete?

E.B.: Asi to budou nějaké  nákupní stereotypy, mohla bych chodit do bezobalového obchodu, ale přiznám se, že je pro mě jednodušší a méně časově náročnější zajít do 

supermarketu a koupit si jogurt nebo nějaký zabalený sýr na jednom místě, než obcházet více obchodů. Takže to je věc, která vím, že jde změnit a bylo by to asi v mých silách, ale na to, jak to udělat, jsem zatím nepřišla.

K.: Plánujete to teda změnit, nebo prostě víte že... ne?

E.B.: Tak něco jsem se už naučila, kupuji větší balení  nebo snažím se třeba kupovat ovoce na místních trzích od lokálních zemědělců nebo si od rodičů z Moravy dovážím zeleninu a ovoce z jejich zahrádky.

Tak to jsem se asi naučila a ty další věci jsou pro mě zatím  obtížné. 

K.: Změnila vaše práce v TEREZE to, jak se teď normálně chováte?

E.B.:Já myslím, že určitě. Změnilo to můj pohled na fungování škol, i škola může fungovat jinak díky EKO-škole, přemýšlím nad některými věcmi jinak. Dobré je postupovat po  malých krůčcích, nedělat něco velkého hned, ale spíš malé věci ve spolupráci s ostatními. A taky si neklást za vinu, když něco nejde hned.

K.: Co si myslíte, že je nejlepší způsob, jak přesvědčit mladé lidi, aby se chovali EKO-logicky? (teenagery)

E.B.: Asi nejdůležitější je jít vlastním příkladem, protože všichni od malých dětí až po teenagery sledují dospěláky a ať chtějí, nebo nechtějí, tak jsou to pro ně vzory a dělají to podobně, jak to vidí u těch dospělých, a hlavně jak to vidí u rodičů. Takže pro mě je zásadní jít dobrým příkladem. A za důležité považuji o těch věcech mluvit, protože když

se o těch věcech mluví, tak člověk nad tím začne přemýšlet.

K.: Jaký je  Váš názor na Gretu Thunbergovou? Myslíte si, že to, co dělá, má nějaký smysl?

E.B.: Myslím si, že má. I když třeba ne vždycky bych schvalovala její způsob komunikace, ale myslím si, že stoprocentně to má význam, protože o těch věcech mluví i mezi lidmi, kteří by o životním prostředí vůbec nevěděli.

K.: Myslíte si, že aktivistické protesty jsou k něčemu dobré? Třeba nyní se stalo někde v Americe, že si skupina aktivistů dala nohy do cementu, aby zablokovala auta, jednalo se o protest proti nadměrnému používání benzinu.

E.B.: No, moje cesta by to určitě nebyla,  pro mě je to konfliktní situace a takto vyloženě otevřené střety nemám ráda. Ale, zase je to způsob, jeden ze způsobů, jak na problémy upozornit. Nevyřeší to ty problémy, ale alespoň na ně upozorní. Ale pokud se to dělá tak, že to někomu poškodí majetek, tak to se mi vyloženě nelíbí. Ale pokud někdo řeší to, co

se mu nelíbí, tak  je to jeho právo, pokud s tím nikomu neublíží a nezpůsobí tím nějakou škodu. Myslím si, že to má asi svoje místo a na nějaké lidi tohle zapůsobí. Jsou lidé, kteří musí být šokováni, aby se nad problémem zamysleli a něco změnili.

K.:Kupujete si oblečení na e-shopech, v lokálních obchodech nebo second-handech (v sekáčích)?

E.B.: Kombinuji to. Nejčastěji využívám e-shopy od českých žen, které to oblečení šijí, a potom občas využívám  nějaký lokální obchod, kde si kupuji třeba rifle a taky občas zajdu do second-handu.

K.: Kupujete si značkové oblečení?

E.B.: Značkovému oblečení už se vyloženě vyhýbám.

K.: I když je to blízko Vás a dalo by se to považovat za lokální obchod?

E.B. Ano, i tak to nevyužívám. I když je to levnější, tak si raději najdu něco, co je dražší, ale

vím, že to někdo ušil s láskou a není to žádná práce čínských dětí v dílnách.

K.: Když kupujete potraviny, kupujete si bio-potraviny nebo “normální”?

E.B.: Asi to kombinuji. Taky hodně záleží na tom, jaká je to potravina. Když vím, že tuhle potravinu v bio-kvalitě opravdu chci, protože to není věc, kterou kupuji denně, tak ji koupím. Protože kdybych kupovala jenom bio-potraviny, tak by mi to vyšlo 2x dražší. Ne že bych si to nemohla dovolit, ale je to dost. A jak jsem říkala, tak já si nějaké ty potraviny přivážím od rodičů z farmy, jsou v  bio-kvalitě.

K.: Teď Vám dám takovou hypotetickou otázku. Jdete po nějaké ulici a vidíte, jak nějaký pán odhodí plastový obal na zem, i když je koš hned před ním. Co uděláte?

E.B.: Asi počkám, vezmu ten obal od sušenky a dojdu ho vyhodit. Myslím si, že by se mi nechtělo dostat se do konfliktu. Ono mi přijde, že často ti lidé, co toto dělají, nedokážou

reagovat adekvátně na to, když jim někdo slušně řekne, že něco udělali špatně, že na to nejsou nastavení. Je potřeba s takovými lidmi pracovat dlouhodoběji a ne takhle jednou akcí.

K.: Stane se vám úplně stejná věc jako v předchozí otázce, ale obal odhodí dítě nebo teenager. Zachováte se jinak?

E.B.: No, možná  tomu dítěti bych měla odvahu říct, co udělalo špatně a aby to napravilo.Protože si myslím, že to dítě je asi více naladěné na to si to poslechnout a udělat to příště jinak. Od určitého věku je těžké naučit lidi dělat něco jinak.

Možná to bude znít divně, že na dospělého si netroufnu, ale na dítě ano. Já to přiznávám, že se nechci pouštět do konfliktu.  U těch dětí je opravdu ta možnost nějak mile to dítě upozornit, ́protože ten výsledek může být stoprocentně jiný.

K.: Řekla byste, že knihy jsou neprospěšné životnímu prostředí. Například, když J.R.R. Tolkien začal vydávat první díly svých knih, tak se mohlo vydávat opravdu málo, protože nebyl dostatek papíru. Nebo když máte nějakou delší knihu, tak kolik stromů se musí použít na všechny stránky.

E.B.: Co se týká umění (literatura JE umění), tak tam bych asi byla mnohem shovívavější. Knihy, které jsou hodnotné, tak za  ty stromy stojí. Navíc knihy tady nejsou na jedno využití jako nějaké letáky. Ta kniha tady může být stovky let a může si ji přečíst spoustu lidí. Za mě jsou tedy knihy v pořádku, pokud si někdo knihu přečte a pak nevyhodí.

K.: Co si myslíte, že je nejzávažnější problém, který se musí co nejdříve řešit? (globální oteplování, znečištění přírody atd.)

E.B.:Problémem jsou emise a nejvíc emisí produkují v České republice uhelné elektrárny, takže za mě první, co by se asi mělo vyřešit, je energetika. Je potřeba neekologické neobnovitelné zdroje nahradit obnovitelnými zdroji. Energie bude dražší, je potřeba investovat do změny technologií. Člověk si musí rozmyslet, jak s tou energií bude zacházet . 
K.: Děkuji za rozhovor.

Tak toto byl rozhovor s paní auditorkou Evou Bínovou, která přišla k nám do školy. Do rozhovoru jsem dal jen otázky a odpovědi, takže možná to bude vypadat, že jsem se auditorky ptal na otázky jako robot. Já vám moc děkuji, že jste si přečetli tento nezvykle delší článek.

A nezapomeňte, buďte EKO!

                                                                                                                                     Kryštof Josef Kortan